Tradiční potápěčské safari na lodi Star Jet, které pořádáme již několik let, se opět vydařilo. Tentokrát se dala dohromady skupina 17 lidí, od začínajících až po zkušené technické potápěče. Trasu jsme po loňských zkušenostech zvolili ve vodách severní části Rudého moře, mezi Hurghadou a Dahabem v Tiranské úžině.

V pátek večer jsme se sešli na pražském letišti i s Ivošem, coby instruktorem a zástupcem CK TopDive. Díky objednané nadváze k základní letence jsme v klidu odbavili svá, potápěčskými cajky, napěchovaná zavazadla a vyrazili na africký kontinent. Ti, kdo se těšili na krátkou cestu byli trošku zklamáni oklikou, kterou jsme letěli. Naše letadlo nejdříve zamířilo na jih, do Marsa Alamu, kde vystoupila polovička letadla a nastoupili cestující po dovolené. Teprve poté jsme konečně doletěli do Hurghady. Vše proběhlo hladce a za chvíli už jsme byli v přístavu a naloďovali se na Star Jet.

Díky rychlému vyřízení formalit a přípravy výstroje jsme po poledni byli pod hladinou na vyvažovacím ponoru u reefu Sha´ab El Erg. Rozdělení do čtyř skupin bylo celkem jednoduché, dvě skupiny techniků s dvojčaty (nejednalo se o blonďaté sestry, ale  lahve 2x12 l) a dvě skupiny se singl lahvemi 12 a 15 l. Vychytali jsme poslední detaily a večer už nás čekal noční ponor na jižní straně Abu Nuhas reefu. Při večerním briefingu nás čekaly od Standy připravené podklady k zítřejším ponorům na vracích Ghinannis D, Carnatic, Chrisoula K a Kimon M a Dunraven.

Ghiannis D – nákladní loď s dieselovým motorem, postavená v roce 1969 v Japonsku, potopila se 19.4.1983, leží v hloubce 4 – 27 m.

Carnacic – paroplachetní nákladní loď, postavená v roce 1862 v Anglii, potopila se 14.9.1869, leží v hloubce 12 – 27 m

Chrisoula K – (Markus) – nákladní loď s dieselovým motorem, postavená v roce 1954 v Německu, potopila se 31.8.1981, leží v hloubce 19 – 30 m

Kimon M – nákladní loď s dieselovým motorem, postavená v roce 1952 v Německu, potopila se 12.12.1978, leží v hloubce 17 – 32 m

Dunraven – paroplachetní nákladní loď, postavená v roce 1873 v Anglii, potopila se 25.4.1876, leží v hloubce 18 – 30 m

Tyto ponory jsme si pořádně užili a k tomu ještě stihli jeden noční na Ras Mohamedu.

                Ranní ponor už jsme strávili na Shark & Yolanda reefu, tentokrát bez nepříjemných proudů ve slušné viditelnosti. Velké množství útesových ryb, murén, trnuch podle stěny, byla pastva pro oči nejen rybičkových, ale vrakových potápěčů. Prohlédli jsme si zbytky přední části vraku Jolandy a původního nákladu sanitárních zařízení. V malé hloubce tu leží množství záchodových mís, ocelové vany i zbytky osobního automobilu. Zbytek vraku sklouzl do velké hloubky a pro nás není dostupný. To už nás čekaly Tiranské ostrovy a okolní reefy. Dopolední ponor u Goordon reefu, na němž leží zbytky nákladní lodi Loulia. Po obědě ještě ponor na Woodhouse reefu. Opět voda plná ryb – prostě rybí polévka,

Jolanda – nákladní loď s dieselovým motorem, postavená v roce 1964 ve Španělsku, potopila se 2.4.1980, leží v hloubce 5 – 25 m (hlavní část lodě v hloubce 150 – 205 m

Loulia – nákladní loď s dieselovým motorem, vyrobená v roce 1952 ve Švédsku, potopila se 29.9.1981, leží na okraji reefu v hloubce 1 m

                Časně ráno nás probouzel hluk lodních motorů a kapitán to s námi valil směrem na Dahab. Čekaly nás kopce prosvícené vycházejícím sluncem a prázdné pobřeží u Blue Holu. Využili jsme časných hodin, abychom na tomto ponoru byli sami, což se nám podařilo. Kapitán se svou šikovností zacouval k vnější straně reefu a my naskákali do vody, přehoupli se přes stěnu a pomalu se zanořovali do pověstné hlubiny Blue Holu. Je to krásný pocit, ani se nedivím, že tu lidé propadají euforii a pár jich udělá jednosměrný ponor, po kterém už nemá co vyprávět. Propluli jsme dírou do venkovního moře a dodělali ponor na vnější stěně plné korálů a ryb. Potápěči se singl lahvemi si užívali pouze vnější stěnu. Po důkladném odpočinku nás čekal oblíbený Kanyon, otevřená štěrbina v reefu, kde se dá udělat příjemný ponor v rekreačních hloubkách. Technici si to užili až do spodní koncové části kaňonu, ostatní se zanořovali v půlce. Bezpečný ponor v prostoru s otevřeným stropem všem učaroval. Po doplnění našich žaludků výborným obědem a pitným režimem jsme se vraceli zpět na Tirany, kde jsme ještě stihli noční ponor na Goordon reefu.

                Je středa, přehoupla se půlka týdne a my jsme připraveni na ponor na Thomas reefu, čeká nás lokalita Kanyon. Toto místo máme oblíbené již od minulého roku, proplout tímto kaňonem je zážitek, na který se dlouho vzpomíná. Druhý ponor byl na stěnu u Shark Observatory, lokalita známá tím, že tu nejsou žraloci, alespoň my jsme tu nikdy žádné neviděli. Nastaly přípravy na odpolední ponor na vraku Thistlegorm, tradiční světoznámé vrakové lokality. Zakotvili jsme přímo nad vrakem, sestupové lano bylo upevněno na můstku. Tak jsme mohli před vstupem na vrak požádat kapitána Thistlegormu, Williema Ellise, o povolení ke vstupu na loď. Díky tomu jsme se zde zdrželi přes noc a udělali ještě noční a druhý den ranní ponor. V době, kdy se začaly sjíždět denní potápěčské lodě, my už uháněli na další lokalitu. Tou byl ponor na vraku nákladní lodi Kingston na Shag Rock reefu. Člunem nás dovezli k vraku a poté jsme absolvovali dlouhý ponor podle reefu zpět k lodi. Sedmdesát minut plavání se zdálo nekonečných, nakonec už se přiblížila kotevní lana a my byli konečně u zakotvené lodi.

                V poledne jsme už kotvili na klidném místě Bluff Point u Small Gubalu. Po obědě a potřebném odpočinku nás čekal, na opačné straně ostrova vrak paroplachetní nákladní lodi Ulysses. Noční ponor na Bluff Piontu je už zažitou tradicí, Pod lodí máme zbytky nákladního ocelového člunu Barge at Bluff Point a korály plné murén, perutýnů a dalších korálových ryb.

Thistlegorm – nákladní parní loď, postavená v roce 1940 ve Velké Británii, potopila se 6.10.1941, leží v hloubce 17 – 32 m

Kingston – nákladní paroplachetní loď, postavená v roce 1871 ve Velké Británii, potopila se 22.2.1881, leží v hloubce 4 – 17 m

Ulysses – nákladní paroplachetní loď, postavená v roce 1871 ve Velké Británii, potopila se 16.8.1887, leží v hloubce 6 – 27 m

                Poslední den safari, páteční potápění je věnováno vraku nákladní lodi Rosalie Moller. Po důkladném briefingu a seznámením se s historií lodi, jsme zakotvili přímo nad vrakem. Ve vlnách se silným povrchovým proudem jsme se zanořili do hlubin. Technici rovnou do spodní části velké strojovny, ostatní do prostorů nad parním motorem. Všem zbylo dost času a dýchacích směsí k celkové prohlídce paluby vraku. Jistě zajímavá místa nástaveb s můstkem, kuchyní i strojovým zařízením kormidla. Impozantní je i povalený komín, na kterém je stále ocelové písmeno „M“, logo společnosti Moller. Nákladové prostory už tak zajímavé nejsou, protože obsahují pouze kvalitní velšské uhlí, určené pro lodě. Část potápěčů začala po ponoru balit svou výstroj a zbytek si udělal poslední ponor na reefu Siyul Al Kabeir. To byla ta pověstná tečka za skvělým potápěním v Rudém moři.

Rosalie Moller – nákladní parní loď, postavená v roce 1910 ve Velké Británii, potopila se 8.10.1941, leží v hloubce 30 – 55 m

                Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům za bezproblémový týden, skvělou partu, veselou náladu, posádce za skvělý servis po celou plavbu. Kuchaři za množství a kvalitu jídla. Kapitánovi za celou cestu a vedení lodi…. atd…atd... Samozřejmě Ivo Staňkovi za profesionální vedení safari. Jirkovi a Standovi za celou přípravu safari. Dle názorů a přání účastníků, bychom mohli tuto akci příští rok opět uspořádat s trochu pozměněnou trasou, do které bychom zahrnuli i lokality okolo Safagy.

Fotky  z akce: https://www.respodiving.cz/fotky/ Za fotky děkuji fotografům - potápěčům: Franta Jána, Jirka Dosoudil a Pavel Šlesingr

Data vraků: https://www.wrecks.cz/sluzby/egypt/